close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Žádnému sportu nevládne nikdo tak, jako Čína stolnímu tenisu.

Joo Sae-Hyuk

13. května 2015 v 16:03 | Matty |  Hráči - muži
Jako každý den přidávám další příspěvek do rubriky hráčů, tentokrát bude mým hostem Joo Sae-Hyuk z Jižní Korei. V současnosti 16. hráč světa vešel mezi fanoušky ve známost svým dynamickým defenzivním stylem, kde se jako většina defenzivních hráčů nedrží jen v obraně, ale umí i tvrdě zaútočit, byť jeho slice patří k nejvybroušenějším na okruhu ITTF a mnohdy jej ani nejlepší hráči nedokáží překonat. Jedná se prakticky o nejlépe postaveného obranáře na žebříčku ITTF, kdy byl v jednu chvíli dokonce světovou trojkou.



OSOBNÍ INFORMACE

Joo Sae-Hyuk se narodil 20.1.1980 v Soulu, je mu tedy 35 let a na okruhu ITTF patří ke zkušeným profíkům. Na okruhu se pohybuje od roku 2000, kdy do mezinárodního žebříčku vletěl jako kometa. Jedná se o praváka s evropským držením pálky, měří 180 cm a váží 68 kg. Joo se velkou měrou zasloužil o znovuobnovení popularity defenzivního stylu mezi fanoušky. Jeho speciaitou jsou slicované míče s velkou měrou zadní rotace, a to z forehandu i z backhandu. Mnohokrát byl označován za nejlepšího obranáře v historii stolního tenisu. Nespoléhá se ale jen na obranu, na okruhu je vyhlášen svými tvrdými topspiny z forehandové strany, kterými mnohokrát přejde z těžké defenzívy do rychlého útoku, který ofenzivně ladění soupeři většinou nevykryjí. Se svou neuvěřitelnou obranou dokáže protahovat výměny do nebývalé délky, což je mezi fanoušky velmi populární. Jako jeden z mála dokázal na začátku tisíciletí narušovat čínskou dominanci v tomto sportu a na okruhu ITTF patří k nejpopulárnějším hráčům.

SVĚTOVÝ POHÁR

Do Světového poháru Joo nastupuje až v posledních osmi letech. Hned při první účasti v Magdeburgu v roce 2007 získal se svými kolegy bronz v týmové soutěži a od roku 2009 získal třikrát po sobě týmová stříbra, a to v Linzi, Dubaji a oblíbeném Magdeburgu. V posledním roce v Paříži přidal ještě bronz ze soutěže jednotlivců. Celkem má Joo na svém kontě 3 stříbrné a 2 bronzové medaile

MISTROVSTVÍ SVĚTA

První medailí Joo získal už v roce 2001 v Ósace, kdy přispěl k týmovému bronzu. Mezi světovou elitu definitivně vyletěl v roce 2003, kdy vybojoval v Paříži bronz v soutěži jednotlivců. To byl ale jeho jediný individuální úspěch. Všechny další medaile vybojoval s kolegy z reprezentace - bronz v Dauhá 2004, střibro v Brémách 2006, další v Guangzhou 2008, znovu bronz v Moskvě 2010 a Dortmundu 2012. Chybí mu ale zlatá medaile. Celkem má Joo ve sbírce 3 stříbrné a 4 bronzové medaile.

OLYMPIJSKÉ HRY

Joo přes svůj věk nestartoval na olympiádách v Aténách ani v Pekingu, ale přesto má na svém kontě medaili z Londýna. Ve dvouhře pro něj cesta skončila už ve třetím kole na pálce Kim Hyok-Bonga z Korejské lidově-demokratické republiky. Tento zápas mezi dvěma zeměmi, které jsou de facto ve válce, doprovázela přísná bezpečností opatření, ale přesto docházelo v hledišti k potyčkám a u samotného stolu Kim odmítl podat Joovi ruku. Joo po zápase řekl: "Tohle nebyl sport, to bylo pokračování války na jiném bitevním poli."

V týmové soutěži Joo hned v prvním kole opět neměl důvod k radosti, neboť olympiáda přilila hodně oleje do ohně v konfliktu mezi oběma zeměmi, které na sebe znovu narazily. Joo snadno porazil Jang-Song Mana poměrem 3:0, Korejci celý zápas vyhráli 3:1 a postoupili.

V napínavém čtvrtfinále s Portugalci Joo prohrál s portugalskou jedničkou Marcosem Freitasem 1:3, ale poté stejným poměrem zdolal Joao Monteira, Korejci srovnali na 2:2 a když Ryu Seung-min zdolal Freitase, mohli Korejci v nervydrásajícím duelu slavit postup. Semifinále vypadalo jednoznačně, Korejci sice smázli výběr Hong Kongu 3:0 na zápasy, ale Joovo vítězství nad Jiang Tyaniem bylo jediné jednozačné, ostatní zápasy se rozhodovaly až v pátém setu. Jihokorejci tedy slavili postup do finále.

V něm ale narazili na suverénní Číňany. Joo se utkal s tehdejší světovou jedničkou Zhang Jikem, se kterým hrál vyrovnanou partii až do stavu 6:6 ve třetím setu. Poté příšlo pět míčků pro Číňana v řadě, Joo ztratil set a následně i celý zápas poměrem 1:3. Korejci v tu chvíli prohrávali už 0:2 na zápasy a duo Wang Hao/Zhang Jike poté ve čtyřhře zatlouklo poslední hřebíček do rakve. Na Korejce tedy zbylo "jen" stříbro.


Joo patří k nejoblíbenějším hráčm na okruhu a často těží ze zkušeností a výborné defenzivní hry. Ve sbírce mu ale chybí jakákoli zlatá medaile a zastavit čínskou mašinu se zdá nemožné. Za rok bude Joo startovat na olympiádě v Riu a chystá se další mistrovství světa. Joo už není nejmladší a na nějaký sólo úspěch už asi nedosáhne, ale já bych mu jakoukoli zlatou medaili přál. Mimo halu je totiž velký slušňák a gentleman, úspěšnou kariérou nijak nezpychl, ba naopak. Příště se podíváme na dalšího velikána tohoto sportu, ale na koho, to se nechte překvapit.
 

Timo Boll

12. května 2015 v 15:24 | Matty |  Hráči - muži
V dnešním díle rubriky o těch nejlepších stolních tenistech současnosti si příblížíme Němce Timo Bolla. Dlouho jednoznačně nejlepšího německého hráče, o tento post jej aspoň podle žebříčku v současnosti připravil Dimitrij Ovtcharov. Do dubna 2011 byl Boll světovou jedničkou, v současné době je na žebříčku ITTF sedmý, o jedno místo níže než právě Ovtcharov, o kterém si povíme jindy. Dnes je na programu tenhle německý velikán.



OSOBNÍ ÚDAJE

Timo Boll se narodil 8.3.1981, v současnosti je mu tedy 34 let a na okruhu ITTF se pohybuje od roku 1999. Měří 181 cm a váží 74 kg. Je to levák s evropským držením pálky (shakegrip), jehož specialitou je útočná hra a silné topspinové údery, ale narozdíl od mnoha hráčů využívá Timo Boll tzv. "hru na spin", kdy se spíše než maximální tvrdostí úderů prosazuje silnou vrchní i boční rotací topspinů z obou stran. I mezi světovou špičkou Timo Boll vyniká variabilitou a účinností svých servisů, ale také skvělým příjmem soupeřových podání a hrou nad stolem. U stolu patří také k absolutně nejrychleji se pohybujícím hráčům, skoro žádný míček tedy pro něj není nedosažitelný. V koncovkách setů využívá svých zkušeností a bojovnosti, kdy dokáže získat téměř ztracenou sadu ve svůj prospěch. Na klubové úrovni aktuálně hraje za bundesligový klub Borussia Düselldorf.

MISTROVSTVÍ EVROPY

Jasně největší medailovou sbírku má Boll z Mistrovství Evropy, odkud vzhledem k absenci asijských hráčů vozí málem tuny medailí. Výčet jeho úspěchů je obdivuhodný. V roce 2000 na domácí půde v Brémách slavil týmové stříbro. O dva roky později v Záhřebu tento úspěch zopakoval, a k tomu přidal zlaté medaile z dvouhry i ze čtyřhry. O rok později ve francouzském Cormayeur si pověsil na krk další týmové stříbro a bronz ze singlu. V roce 2005 v dánském městě Aarhus skončil bronzový v deblu, a od té doby následovalo úžasné období. Posuďte sami. 2007, Bělěhrad - zlato v týmech, ve dvouhře i ve čtyřhře. Ty samé medaile přivezl i z Petrohradu o rok později. V roce 2009 na domácí půdě ve Stuttgartu nestartoval v týmové soutěži, ale i tak obhájil zlata z dvouhry a čtyřhry. V Česku se představil o rok později na šampionátu v Ostravě a opět opanoval všechny tři soutěže - singl, debl i týmy. V roce 2011 v Gdaňsku nestartoval v deblu, jenže - jak jinak, další dvě zlata. Poslední medaili má z roku 2012 z Herningu a od té doby na ME nestartuje. Celkem jeho medailová sbírka čítá 16 zlatých, 3 stříbrné a 3 bronzové medaile! Je jasně nejúspěšnějším evropským stolním tenistou a ani Ma Long, kterého jsme si představili minule, tolik medailí z jedné akce nemá.

SVĚTOVÝ POHÁR

Na Světovém poháru už Boll startoval i s Asiaty a už v roce 2002 v Jinanu ovládl soutěž jednotlivců. Tento úspěch zopakoval v roce 2005 v Liége, odkud má ještě stříbro z roku 2008. Na domácí půdě v Magdeburgu v roce 2010 přidal bronz, o dva roky později v Liverpoolu další stříbro a loni ve své hale v Düsseldorfu, kde hraje s klubem od roku 2007, přidal do sbírky další bronz. Celkem má tedy z této akce 2 zlata, 2 stříbra a 2 bronzy.

MISTROVSTVÍ SVĚTA

Z mistrovství světa má Boll také sadu medailí, ale přes asijské hráče se nikdy nedostal k té nejcennější. Jeho první medailí bylo týmové stříbro z Dauhá z roku 2004. O rok později přidal stříbro z deblu v Šanghaji a ještě o rok později v Brémách týmový bronz. Poté následoval delší půst, až v roce 2010 získal týmové stříbro v Moskvě a o rok později v Rotterdamu zatím jedinou medaili ze singlu, když v zápase o 3. místo zdolal svého kolegu Ovtcharova. Poslední dvě medaile jsou opět týmová stříbra, a to z roku 2012 z Dortmundu a loňské z Tokya. Celkem má ve sbírce 5 stříbrných a 2 bronzové medaile, ale stále mu chybí ta nejcennější. Dočká se jí někdy?

OLYMPIJSKÉ HRY

Boll zatím startoval na dvou olympiádách, v Pekingu a v Londýně. V Pekingu vypadl ve dvouhře už ve 4. kole po prohře s Korejcem Oh Sang Eun. Náladu si spravil aspoň v týmové soutěži, kde Němci prohráli až ve finále s Čínou. V Londýně 2012 si Boll ve dvouhře vedl podobně, když vypadl znovu ve 4. kole s Rumuncem Crisanem, což bylo obrovské překvapení, neboť Boll už v té době patřil mezi světovou elitu. Opět si mohl spravit chuť v soutěží týmů, kde sice Němci narazili na Čínu už v semifinále a prohráli, ale v souboji o třetí místo porazili 3:0 na zápasy výběr Hong Kongu. Boll má tak z OH stříbro a bronz z týmové soutěže. Rozšíří svoji sbírku za rok v Riu?


Bollovi bude bezmála 35 let, ale patří stále mezi světovou elitu, čili je pro mnohé z Evropanů příkladem, že stolní tenis není sportem Asiatů. Mnoha novým hráčům ukazuje bezmeznou sílu a odhodlání, stejně jako další legenda stolního tenisu, Bělorus Vladimir Samsonov. Ale o tom si povíme zase někdy jindy. Auf Wiedersehen! :)

Co byste na blogu vylepšili?

11. května 2015 v 18:28 | Matty
Můj blog je zatím pouze ve vývoji, a proto se vás, vážení čtenáři ptám. Co je na tomto blogu třeba vylepšit? Odpovídejte do ankety, konkrétní názory pište do komentářů. Díky :)
 


Ma Long

11. května 2015 v 16:23 | Matty |  Hráči - muži
Prvním stolním tenistou, kterému se v mé rubrice nejlepších světových hráčů budu věnovat, je čínský reprezentant a aktuální světová jednička, Číňan Ma Long. Podíváme -li se na jeho kariéru, zjistíme, že je nejlepším hráčem světa právem.


OSOBNÍ ÚDAJE

Ma Long se narodin 20.10.1988 v městě Liaoning. Měří 175 cm a váží 70 kg. Stolnímu tenisu se začal jako většina špičkových hráčů věnovat už od útlého mládí a už od mala prokazoval ohromný talent. Je to prvák s evropským držením pálky (shakegrip), který preferuje tvrdou útočnou hru s topspinovými údery hned po začátku výměny. Už v roce 2005 se jako šestnáctiletý radoval na Asijských hrách ze zlaté týmové medaile a k tomu přidal bronz ve smíšeném deblu. To svědčí o jeho ohromném talentu. Výčet jeho medailí si necháme na později, protože jeho sbírka je úctyhodná. Budeme se jí tedy věnovat postupně.

ASIJSKÉ HRY

Už jsme řekli, že první medaile na Asijských hrách získal tento šestadvacetiletý hráč už v roce 2005. V roce 2007 ve městě Yangzhou přidal další zlato z týmové soutěže, navdávkem zlato z dvouhry a stříbrnou medaili získal i v soutěži jedmotlivců. Další Asijské hry v roce 2009 patřily ale jednozančně jemu. Znovu získal zlato z týmové soutěže, čtyřhry normální i smíšené, a navíc i v soutěži jednotlivců. Vyhrál tedy ve všech soutěžích - neuvěřitelný počin. V roce 2012 na Macau znovu získal titul v soutěži jednotlivců a - jak jinak - i v týmové soutěži. Celkem jeho sbírka z Asijských her činí 9 zlatých, 1 stříbrnou a 2 bronzové medaile.

SVĚTOVÝ POHÁR

Na Světovém poháru, obdobě Mistrovství světa, získal Ma Long další ohromnou sbírku medailí. V letech 2008 a 2009 v belgickém Liege a Moskvě získal bronzové medaile ze soutěže jednotlivců, v Moskvě navíc slavil zlato i z týmové soutěže. Stejný úspěch, tedy týmové zlato, zopakoval znovu v letech 2009 v Linzi (Rakousko), 2010 v Dubaji, 2011 v německém Magbeburgu, 2013 doma v Guanzhou a letos znovu v Dubaji. V individuální soutěži získal v roce 2012 v Liverpoolu zlato a o dva roky později v Düsseldorfu stříbro. Jeho sbírka ze Světového poháru činí 6 zlatých, 1 stříbrnou a 2 bronzové medaile.

MISTROVSTVÍ SVĚTA

Mistrovství světa ve stolním tenise pořádá ITTF každý rok a Ma Long odtud pravidelně vozí medaile. Už v roce 2006 v Brémách získal zlato - byť opět jen ze soutěže týmů. Týmová zlata Ma Long od té doby zopakoval každé dva roky - v roce 2008 v Guangzhou, v roce 2010 v Moskvě, v roce 2012 v Dortmundu a loni v Tokyu. Medaile z dvouher má Ma Long dvě - stříbrnou z roku 2009 (Yokohama) a zlatou z roku 2011 (Rotterdam). Další medaile má ze soutěže jednotlivců - tři bronzové z Yokohamy, Rotterdamu a Paříže (2009, 2011, 2013). V letošním roce navíc soutěž jednotlivců konečně opanoval, a tak do své sbírky přidal poslední chybějící medaili z Mistrovství světa. Jeho bilance z této akce činí 7 zlatých, 1 stříbrnou a 3 bronzové medaile.

OLYMPIJSKÉ HRY

Ma se zúčastnil jediných olympijských her, a to v roce 2012 v Londýně. A hned na nich získal zlatou medaili, byť jen ze soutěže týmů. Ve dvouhře se neprosadil. Uvádím zde výčet zápasů Číny i s výsledkem.


1. kolo: Čína - Rusko 3:1
Zhang Jike - Kiril Skachkov 3:0
Ma Long - Alexander Shibaev 3:0
Wang Hao, Ma Long - Alexey Smirnov, Kiril Skachkov 2:3
Zhang Jike - Alexey Smirnov 3:0

Čtvrtfinále: Čína - Singapur 3:0
Ma Long - Gao Ning 3:0
Wang Hao - Zhan Jian 3:0
Zhang Jike, Wang Hao - Yang Zi, Zhan Jiao 3:0

Semifinále: Čína - Německo 3:1
Ma Long - Dimitrij Ovtcharov 3:1
Zhang Jike - Timo Boll 1:3
Wang Hao, Zhang Jike - Bastian Steger, Timo Boll 3:1
Ma Long - Bastian Steger 3:0

Finále: Čína - Jižní Korea 3:0
Ma Long - Ryu Seung-min 3:1
Zhang Jike - Joo Se-hyuk 3:1
Wang Hao, Zhang Jike - Oh Sang-Eun, Ryu Seung-min 3:0


Jak můžete vidět, Ma Long má neuvěřitelnou sbírku úspěchů a světovou jedničkou je poprávu. V poslední době se o tento post pral hlavně se svými reprezentačními kolegy Zhang Jikem a Wang Haem, do boje občas promlouvali i Japonec Jun Mizutani a Němci Dimitrij Ovtcharov a Timo Boll. Myslím ale, že post světové jedničky z rukou asijských hráčů ještě dlouho nikdo nevyrve. To by se musel objevit někdo, jako Jan-Ove Waldner, který jako jediný vyrval olympijskké zlato z rukou Asiatů. V roce 1988 v Barceloně. Ale o tom zase někdy příště.

Servis na jednu dobu

10. května 2015 v 14:02 | Matty |  Údery a technika
Poslednímu úderu, kterému se zde budu věnovat, je tzv. servis na jednu dobu. Na vysvětlení, servisy existují s různými typy rotace: boční, přední, zadní, nebo i kombinovaně. Tomu se zde nebudu věnovat, neboť každý si časem najde rotaci, která mu vyhovuje a neexistuje přesné pravidlo, jak kterou rotaci zahrát. Je to individuální. Cílem servisu na jednu dobu je, aby byl hráč po servisu co nejrychleji zpět v základním postoji. Má tak čas na zahrání dalšího úderu. Už při nadhozu, kdy stojíme na levé noze, přenášíme váhu na pravou. Ve chvíli, kdy odehrajeme míček, už vytáčíme trup a ihned po odehrání se vracíme do postoje. Pokud se vše podaří, jsme v postoji dříve, než soupeř odehraje míček. Na vysvětlení je to docela těžké, proto tady vyloženě doporučuji výukové video.

Z důvodu autorských práv odkazuji na Českou asociaci stolního tenisu a její výuková videa:



Pink

10. května 2015 v 13:54 | Matty |  Údery a technika
Pink je základní úder, který se dlouho vůbec netrénoval a většina profesionálních hráčů ho do svého arzenálu zařadila teprve nedávno. Není ani útočný, ani obranný. Spíše znemožňuje útok po servisu, protože je hodně krátký. Podle jeho techniky by laik řekl, že se jedná o slice hraný u stolu. Svým způsobem je to pravda. Pink je pomalý řezaný úder používaný obranáři zejména na začátku výměny. U backhandového i forehandového se opět musíme dostat pod balon. Narozdíl od slice zde ale nedokončujeme plynule pohyb až na druhou stranu. Pink je hodně používáný na začátku výměny, protože je slabý a má malý odskok se zadní rotací. Dopadne tedy těsně za síť a v podstatě znemožní soupeři přejít do topspinu nebo drajvu. V podstatě oba hráči hrají pinky, dokud jeden z nich nezahraje delší míček a neumožní druhému přejít do útoku.

Z důvodu autorských práv odkazuji na Českou asociaci stolního tenisu a její výuková videa:


Slice

10. května 2015 v 13:44 | Matty |  Údery a technika
Forehandový a backhandový slice je dnes nejvyužívanější obranný úder. Narozdíl od bloku se hraje daleko od stolu a hráč míček zasahuje po tečně, čímž mu udělí různé druhy rotace, nejčastěji boční nebo zadní. Útočící hráč je poté nucen míček lidově řečeno "vytáhnout", aby rotaci překonal, čímž se zmenšuje síla úderu i možnost zamíření. Ti nejlepší obranáři jsou schopni udělit míčku až neuvěřitelné rotace. Dnes už jsou zakázany potahy, které udělovaly míčku nečitelné rotace.

Backhandový slice se, jako všechny backhandové údery hraje v ose těla, ale velice nízko, pod úrovní stolu, ve výši pasu. Při úderu je důležité široké rozkročení a opět, jako u všech úderů, vytočení trupu. Míček zasahujete po tečně z jedné strany a plynule dokončíte pohyb, jako by jste před vámi chtěli nakreslit "výseč z kružnice".

Forehandový slice - při obtížnějším forehandovém slicu se trup vytočí k hrající ruce, podobně jako u topspinu. Opět je důležité snížení těžiště až pod úroveň stolu. Nápřah hrající ruky je tentokrát vedený od ramene směrem dolů. Pohyb opět plynule dokončete od boku do středu těla - "výseč z kružnice".

Z důvodu autorských práv odkazuji na Českou asociaci stolního tenisu a její výuková videa:


Bekhendový blok

10. května 2015 v 13:26 | Matty |  Údery a technika
Bekhendový blok je nejzákladnější obranný úder. Loket držíme mírně před tělem, jako když hrajeme backhandový topspin. Rozdíl je v tom, že hrajeme tentokrát míček svrchu dolů. Důležitý je fixovaný loket, který nám nesmí lítat vzduchem jako příslovečný hadr na holi. Backhand blok se hodí v případě, že chceme soupeře překvapit rychlým míčkem do odkryté části stolu, pokud si při topspinu vycouvá až mimo osu stolu. Je to lepší než zahrát kontratopspin nebo kontradrajv, při kterém vzhledem k rychlosti úderu riskujeme, že nestihneme včas vytočit trup. Z backhandové pozice má rovněž většina hráčů jistější ruku.

Z důvodu autorských práv odkazuji na Českou asociaci stolního tenisu a jejich výuková videa:


Kontradrajv

10. května 2015 v 12:43 | Matty |  Údery a technika
Kontradrajv je útočný úder bezprostředně ragující na útok soupeře hned po servisu - drajv. Technika drajvu je podobná topspinu, s tím rozdílem, že drajv se hraje hned u základní čáry stolu a s menším nápřahem, jelikož je třeba rychlé reakce. Platí zde stejné zásady jako u topspinu, tedy vytočení těla, udeření míčku před tělem a práce nohou. Kontradrajv je dobrý na odehrání míčku ihned po odskoku, čímž dáte soupeři jen velmi málo času na návrat do střehového postoje. Patří k typickým úderům v útočných výměnách, kde plní spíše roli zrychlení hry. Více už předvádějí české reprezentantky Iveta Vacenovská a Dana Čechová.

Z důvodu autorských práv odkazuji na Českou asociaci stolního tenisu a jejich výuková videa:


Flip

10. května 2015 v 12:28 | Matty |  Údery a technika
Forehandový flip je útočným úderem reagujícím na krátký servis. Většina hráčů servíruje těsně za síť, odkud je nemožné přejít do útoku topspinem. Jelikož tyto míčky jsou relativně těžko hratelné útočně, k forehandovému flipu se uchylujeme pouze, pokud má míček vyšší odskok. Pravá noha musí udělat krok vpřed, pod stůl, jinak hrající ruka nedosáhne až k síti. Velmi důležité je vytočení zápěstí ven. Hrající ruka se dostane pod míček a švihem vzhůru zahrajeme úder. Pálku v tu chvíli držíme téměř stylem "penholder". Představte si, jako když chcete chytit mouchu.

Backhandový flip - "chiquita" je těžší na zahrání, ale účinnější. Obyčejný backhand flip se dnes téměř nepoužívá. Rozdíl u chiquita flipu ("banán"), je v tom, že kontakt je proveden bočně a míček tak má nepříjemnou boční rotaci. Vynálezcem tohoto flipu je český reprezentant Petr Korbel. Rozdíly proti forehand flipu jsou tyto: pod stůl jdou obě nohy, nejprve levá a poté pravá. Dostáváme se pod balon a trefujeme jej zboku. Ruka jde při tomto pohybu vpřed a vzhůru. Důležité je okamžitě odskočit od stolu, a to oběma nohama současně! Při návratu postupně se nestihneme vrátit do střehového postoje dříve, než soupeř zahraje další úder.

Z důvodu autorských práv odkazuji na Českou asociaci stolního tenisu a jejich výuková videa:


Kam dál